Téra blog – den 5.

05.07.2018 20:49
Hned ráno jsme obdrželi zprávu od Caesara, že byl zrazen Pompeem a my máme táhnout do Říma. Promptně jsme tedy sbalili tábor, vzali výzbroje, zásoby jídla a opalovací krémy, a mohlo se vyrazit.
 
Do Říma vedou sice všechny cesty, my jsme ale museli přes Rubikon. U potoka jsme proto postupně házeli Rubikovou kostkou a se slovy „kostky jsou vrženy“ jsme jej překračovali. Někteří ve vojenském zápalu metali kostkou o zem nevídanou silou se slovy „kostka byla odhozena“, ale nakonec „vrhli“ všichni a pokračovali jsme kupředu.
 
V Římě jsme nejprve trénovali předávání zpráv pomocí pantomimické hry. Předvést kuře s bramborem bylo zajisté nesnadné (dalo se lehce zaměnit s papírkem „galský kohout“), ale naši experti zvládli i to.
 
Zaslouženě jsme se proto šli vykoupat do zdejších lázní. Nakráčeli jsme do vojenské zotavovny a když už skoro všichni zmizeli v šatnách, přišla k recepci menší rodinka a nadšeně kvitovala, že je u lavičky pouze dvanáct bot, takže v bazénu určitě nebude moc lidí. To ale ještě netušili, že se právě čtyřicet dětí odebralo ke skříňkám, nesouce botky s sebou. Muheheheheh.
 
Zásluhou skvělého hlídkového systému jsme zajistili bezpečí všech plavců. Pouze pan plavčík byl z nás mírně nervosní, ale neměl důvod, protože nepřehledné klubko dvanácti dětí, které se v různých intervalech objevovalo ve vlnách divoké řeky, jsme měli perfektně pod kontrolou. Voda nás nakonec unavila, a tak jsme se po plavání museli co nejdříve posilnit. Začali jsme proto nákupem zmrzliny u recepce, a tím si půlka tábora vyčerpala svou plastovou stopu tak na dva měsíce dopředu.
 
Na večeři jsme dorazili těsně před deštěm. Pompeus sice pláchnul do Řecka, ale město je naše. Sněm lidu jsme zahájili tradičně čtením znamení a konzulové si vynutili čtení pohádek od praktikantů. Přijato jednohlasně. Nakonec jsme všem řekli, že pokud jsou již dostatečně vykoupaní, nemusí se dnes mýt, načež se všichni chlapci začali svíjet na svých židlích a vykřikovat při tom, jak strašně se během cesty ušpinili a že jsou nesnesitelně zpocení.
 
No a teď se někteří koupou v prohozených sprchách, jiní kupují naše skvělé kartičky a hrají hry. Matěj právě pronesl přes celou učebnu: „Prosím vás, kdo hraje na serveru Klakson 123? Prosím odpojte se!“ No klasický večer.
 
Doboruki, Terezka