Téra blog – den 10.
Důkladným prostudováním barevných mapek jsme dospěli k přesvědčení, že dnes od asi jedenácti hodin se strhne boží dopuštění a Loutí zmizí za stěnou provazů vody. Proto jsme se rozhodli začít den plánovaným orientačním během, dokud ještě bude sucho.
Děti tak absolvovaly oranžovou vyhlídkovou trasu zdejšími pastvinami ve stylu kardio-meteo (tedy v překladu „předběhni počasí)“ již v ranních hodinách a v pravidelných intervalech střídaly běh a duševní činnost - piškvorky, cvičení paměti a jiné libůstky.
U mě bylo za úkol sepsat jména všech vedoucích, což je úkol zdánlivě lehký, ale stalo se například i to, že Martin H. napsal osm vedoucích z devíti, a když jsem mu na otázku, kdo mu teda chybí, odpověděla, že nenapsal mě, poklesla mu čelist na tři sekundy a nezmohl se na slovo. Já také ne.
Po sportovních výkonech byl prostor na dotváření videí našich mistrovských produkčních týmů, což byl podle mě ideální čas na odpolední procházku, takže jsem se ve tři hodiny vydala přibližně po stopách ranních běžců, zatímco ostatní vesele stříhali videa. Ukázalo se ale, že barevné mapky pro dnešní den nelhaly, a skutečně přesně odpovídaly tomu, co se začalo dít asi ve tři hodiny a deset minut, když jsem byla v půli cesty.
Než jsem došla pod první keřík, spadlo na oblast zdejší louky asi padesát milimetrů, které se koncentrovaly zejména na můj keřík. Začínala jsem přemýšlet, jak by asi vypadal v reálu ten Jožin z bažin a jak dlouho mi do jeho podoby bude asi ještě trvat, ale naštěstí déšť zmírnil, takže jsem dorazila akorát na prezentaci kalendářů.
Týmy představily další zajímavé měsíce zemen, žiten či bramborec, a také velmi originálně prezentovaly. Tom J. vymyslel sofistikovaný systém názvosloví, takže každý mužský bůh měl měsíc končící koncovkou „as“ a každá bohyně měsíc s koncovkou „us“. Tom nám toto rozdělení pln hrdosti přednesl a poněkud tišeji ještě dodal, že to platí „až na pár výjimek“. Brilantní.
Davídek zase při obhajobě měsíce Hamburgus (podle přístavu Hamburk) oponoval, že město sice v antice pod tímto názvem neexistovalo, ale byly samozřejmě věštice (rozuměj věštkyně), které vše předpověděly. Ještě, že ty věštice měli, jinak by to byla asi katastrofice.
T.