Šestý den - Poslední kapka

05.07.2015 00:00

Podzemním krytem zavládla povšechná spokojenost z minulých úspěšných misí a jen těžko se ráno měnilo pravidelné oddechování na funění ze schodů za usměvavou tváří našeho milého kuchaře, který, vstav dnes se svítáním, radostně vydával kukuřičné lupínky s čajíčky.

Naši zvědi záhy dostali informace o tom, že místní skupina mutantů drží kousky staré mapy, podle které lze najít pitnou vodu. Nové týmy se kvůli přítomné radiaci musely držet jednoho provazu a na rukách nosit igelitové pytlíky, aby se zabránilo kontaminaci těla. K mutantům týmy přistupovaly ve fešných maskách v barvách avokáda, jiní v barvách rudožlutých, které měly snad představovat mimikry, ale každý tvořil dle vlastního uvážení. Skupinky musely mutanty pozdravit a odpovědět na otázky, které se týkaly specializací. Tým mohl komunikovat jen tak, že se postavil do řady a každý mohl říci jedno slovo. Postupně po řadě se takhle členové střídali a konstruovali věty. Součástí byla i lyricko-epická tvorba s organickou inspirací, podmínkou bylo užití slov šiška, les a pitná voda. 

V lese je pleš,
šiška, bum do bříška
o pitnou vodu bychom rádi vás požádali,
pitnou vodu, kterou máte,
budem rádi, když nám dáte,
les je krásný,
jako v básni.

V lese je studánka
s pitnou vodou
spadla pod ní šiška
je pod vodní hladinou

Pitná voda, ta je dobrá
nachází se v lese,
kde hmyz leze
šiška spadla ze stromu
udělala pohromu.

Pitnou vodu pije liška,
potřebuje ji i šiška,
pije ji i pes,
potřebuje ji celý les,
pitná voda, ta je nej,
bude vám s ní hej.

V lese pitnou vodu najdem
na šišku si potom zajdem.
Šiška roste na stromech
nemusíme skákat po domech
myška je má taky ráda
máme ji za kamaráda.

V těchto dílech můžeme pozorovat stopy dětské poetiky podobné říkačkám, rýmy gramatické (máte-dáte) a sporadické (resp. skoro žádné), časté asonance (lese-leze, najdem-zajdem), které autoři brilantně používají. Ač by se na první pohled zdálo, že poezii psalo dítě předškolního věku, je to jen geniální užití formulačních prostředků k tomu, aby autoři vyjádřili jednoduchost, uvolnění a vyčištění mysli, které les poskytuje. Nacházíme zde i skrytá poselství, např., že člověk si musí jít jen za svým cílem bez jakýchkoli digresí (viz. nemusíme skákat po domech), že to nejlepší je skryto (viz. je pod vodní hladinou), že životní štěstí nacházíme v pitném režimu (viz. bude vám s ní hej) a že Zdeněk Pohlreich točí nové díly na Šumavě (viz. v lese je pleš).

Na stanovišti u potoka mnohé týmy troskotaly na otázce ke skleníkovému efektu a na návrh jednoho z chlapců, že: „Je tam zapařeno, tak tam všechno líp roste,“ bylo rychle vyřčeno: „To je tvůj pokoj, a ne skleníkovej efekt.“ Nakonec ale Bobánci, All-in, Osvícení i další týmy složily mapu a zítra vycházíme za pramenem do Měřína. Naše radiové přijímače také zachytily zajímavou zprávu:

Zůstalo málo na Zemi
málo po neblahém zvratu

však naděje, ta věřte mi,
nahradí veškerou ztrátu

Zůstal tu mezi statečnými
muž, jenž ukrytý v místa
zahalená tmou a stíny
začátky chová žití
semena stromů a kvítí
a larvy včel
ten kdyby chtěl
tak zkalená Zem je zas čistá

Najít ho chtěli
neuspěli
teď rozumní, ať jdou
a najdou jeho
všemocného
a obnoví planetu svou

A my už přemýšlíme o tom, jak splašit onoho zázračného chlapíka.

Fotogalerie