Druhý den - Jádro problému
Úderem osmé hodiny se naše milá ubytovna probírala z mlhavých dálek představ a probudivší se jedinci mátožnými kroky doráželi do jídelny s překvapivou rychlostí, neboť skvělé fyzické výkony jsou pro programátory a pro hlad typické. V přízemí jsme měli severské dřevo, nebo, jak tvůrci místního jídelníčku rádi píší „švédské stoly“. Ty nám velmi chutnaly, ještě více jsme pak kvitovali poživatiny na nich.
Denní program pokračoval aj-tý dopolednem, které bylo zasvěceno focením scén z lega, snahou správně pochopit Blender a dalšími činnostmi vyžadujícími koncentrovanou genialitu s intenzitou vyšší než jaké má místní internetové připojení.
Odpoledne jsme zahájili stmelovacími hrami, kdy se utvořené týmy snažily otočit plátěnou podložku, stojíce celou dobu na ní, musely vymýšlet slova z písmen ve svých jménech či měly za úkol se vejít do kruhu ze švihadla, což byl pro některé, jak Tomášek správně poznamenal „logistický problém“.
Po jogurtíku ke svačině jsme započali výcvik, protože jsme prve zhlédli video z doby před třiceti lety, díky němuž jsme poznali hrůzy jaderné války, která tehdy znesvářila a anihilovala svět. Dokument o strašné síle atomu nám vysvětlil, proč teď žijeme ukryti pod zemí, a pohled na tenčící se zásoby jídla (které máme pravidelně pětkrát denně) nám zas připomněl, že je nutné vyjít konečně na povrch a prozkoumat další možnosti. Pro pohyb tam venku jsme se ale potřebovali trochu zaučit.
Každý proto běhal po louce a obkresloval objekty/obrázky po ní rozmístěné. S kartičkami pak bylo nutné zaběhnout na start a běžet do výdejny pro novou kartičku pro naše další umělecké výplody. Nic není ale zadarmo. Kluci instruktoři byli v poli připraveni chytat probíhající epigony a připravit je o kartičku. Ty, a nejen je, brzy zmohlo vedro, takže byla hra, i v důsledku nedostatku kartiček, ukončena. Večer týmy už „jen“ vymyslely pokřiky, které byly značně originální, co se výběru sloves rýmujících se se slovem „vyhrajeme“ týče a všechny jemně narušovaly niterní lidskou potřebu pro stejný počet slabik v jednom verši, když přicházely s netradičními a pokročilými básnickými metry, které na posluchače přenášely mírnou iritaci ze zpustošené země.
Večeře byla sekaná a k tomu víceméně koherentní kaše. Následovalo psaní blogů, které bylo narušováno výpadky připojení, a večerka v deset hodin. Na kutě ale odcházíme s lákavými vyhlídkami na zítřejší švédský nábytek.