Pátý den
Ráno jsme nechali naše agenty trochu déle přispat (o půl hodiny a oni si to prodloužili ještě o čtvrt). Dopoledne proběhlo v klidu. Jeden z agentů šifrující v Baltíkovi poslal emailem zašifrovanou zprávu mamince. To jsem zvědavá, co odpoví. Snad jen u morzeovky byl trochu rozruch.
"Proč se to máme učit?"
"Nestačí jen jeden z týmu?"
"A musíme všechna písmena? Nina říkala, že malí můžou jen do L"
Plukovník: "Jak jen do L? To nebude ostatní písmenka používat. A je to za bod."
Adéla: "Za bod? A kdy mi vyzkoušíš? A kdy mi ho dáš?"
A tak byl polední klid ve znamení klidu. Jen šeptem se z různých koutů ozývalo: " Akát, blýskavice, cílovníci, ....). "
Odpoledne generální štáb procházel městem (samozřejmě v naší výstroji - černá trika s nášivkami, identifikační karty na krku, brýle na nose). Lidé se po nás otáčeli, policajti zdálky volali "Hledáte zelenou hmotu? Už jsme je poslali ke kašně. A ty druhý k Lídlu!"
Při příchodu do cukrárny: "Už tady byli vaši, hledali zelený sliz. "
A to jsme ani nepromluvili...
To jsme zvědaví, co se o našem táboře bude povídat letos (každý rok způsobíme nějaký rozruch).