Mezi piráty
Zdravíme! Tedy spíše se loučíme s naší milou vlastí a budeme muset oželet zdejší mírné podnebí, agresivní klíšťata a zprávy o módních faux pas z karlovarského festivalu. Ale naše nová destinace není o nic horší. Odteď se můžeme kochat pohledy na karibský východ slunce, pohledy na karibský západ slunce, na karibské slunce v zenitu a na karibské slunce vůbec. Je to sice to stejné slunce, které jsme vídali i v našich končinách, ale tady je poněkud karibštější.
V noci nám došlo, že již nemáme čím se kochat, pročež jsme se rozhodli jít slunce hledat na dno rumových sklenek a navštívit zdejší lokál. U výčepu nás ale zaskočila uřvaná banda ve fešných ohozech a s kopou zlata - piráti.
Na stole seděla pirátka Míša se svou kytarou, díky níž tvořila rytmické variace na jeden akord, který vznikal náhodným přejezdem prstů přes struny a po jisté době zněl mírně monotónně. To ale v celkové vřavě u kostek nevadilo, Zuzku dokonce hudba zlákala k vyzývavému tanci, který nejsem schopna blíže definovat, protože v tanečních jsme jej asi zrovna nedělali. Podobal se mazurce i diskopolce zároveň a doplňován byl i figurami ze španělských býčích zápasů.
Všichni se tak záhy upsali do pirátských služeb, s vidinou věčně tekoucího rumu, tučného výdělku a dobrodružství na moři. Některým nabídka „zpěv, víno a ženy“ tolik nelahodila, obzvláště pak dívkám a také Ondrovi, který se dožadoval výplaty v naturáliích, žádaje místo rumu zelené sušenky BeBe, které bohužel nebyly k mání. Místo toho byl příslib zapit karibským rumem, který má velmi specifickou chuť připomínající roztavený cukr s kapkou medu, což není tekutina pro všechny.
Každý nový pirát dostal za svůj podpis první odměnu a na stole se se slovy „Tady je váš první valoun,“ objevila zlatá pecička o objemu asi jednoho krychlového centimetru. Piráti se pak se svými pecičkami dovlnili do postelí jako mořské chaluhy, no a zítra už je čeká drhnutí paluby. Doporučovala bych lepší oděv, než jsou proužkované kraťásky od pyžama. Dobrou noc.