Den sedmý - bitva o Ameriku
Příchází poslední den, který odhaluje, že při našem nočním výletě si naši nepřátelé podmanili celou Ameriku. Ani my neváháme a vysíláme naše týmy do boje. Šiky nepřítele nemohou náš nápor vydržet a tak se Amerika ocitá pod vládou našich čtyř skupin. Ale ohua, nelze mluvit o nějakém přátelském dýchánku. Místo toho všechny skupiny zbrojí proti ostatním.
Nyní přinášíme přepis nebohých občanů New Yorku, jejichž město se stalo jednou z bašt válečného běsnění. Na začátku, ještě před vypuknutím bojů vznikají velice silné koalice. Severovýchod USA ovládá mocná Unie žen a dětí, tvořena spojením Pú a Ne!. V čele Unie stojí děsivá prezidentská dvojice Dudková - Dudková. Na opačné straně se do bojů chystá Konfederace mladých chlapců, která v sobě spojuje SM a PP. Zde má hlavní slovo dvojice generálů Kocík - Suchomel.
První momenty války přinesly jasné rozestavení sil. Zatímco Unie drancuje New York, Boston a Indianapolis, Konfederace se usazuje v San Franciscu, Las Vegas a hlavně v mocné pevnosti New Orleans. Díky posledním výnosům americké vlády, které značně rozšířily pastviny původních američanů, kristalizují dvě hlavní cesty spojující znepřátelené strany. První méně používaná severní cesta spojující sever se San Franciscem a druhá, která byla v úvodu více využívaná, je cesta přes Miami do New Orleans.
Právě sem vede první válečné tažení Unie. Jejich tažení se zdá být úspěšné, ale pod hradbami New Orleans Unii opouští odohodlanost a tak se stahují nejen na sever, ale dokonce až do Bostonu. Armáda Konfederace vrací Floridu pod svou nadvládu, ale dále nepostupuje. Začínají tím rozsáhlé manévry, které končí Carulinskou konferencí. Zde se setkává generál Kocík s generálem průzkumných sil Unie, Tomem Kultem. Následující okamžiky války vešly do dějin válečnictví jako Kultíkův manévr. Během konference nedošlo k žádné dohodě, ale zato byly prozrazeny pozice armád Konfederace. Toho generál Kult využil a tak dvojice prezidentek vpochodovala v čele svých armád na západ států. Zde armády Unie dobyly všechna důležitá města západního pobřeží. Odtud pochodovaly šiky Unie směrem k New Orelans za zpěvu své feminstické hymny "My vám ještě zavaříme!". Až v tomto okamžiku si legie Konfederace všimly nebezpečí a chvatně se vracely ke své pevnosti. Ani jedna strana nehodlala ustoupit a tak přišel první masakr této války. Až do New Yorku přicházely zvěsti o této strašlivé řeži a s nimi také pověst o Bětce, Panně New Orleanské, díky které město nepadlo do rukou nepřítele.
Unie byla nakonec vytlačena zpět na sever, ale s sebou si přinesla obrovské poklady. Od tohoto okamžiku již obě armády zkoušely přelstít nepřítele oběma cestami, ale žádná strana nedokázala převážit misky vah na svou stranu. Tento stav trval velmi dlouho pro pozorovatele z New Yorku, ale v zákulisí prosakovaly informace o tajných operacích, které měly zvrátit celou válku. Zatímco Konfederace vymýšlela strategii a sondovala pozice nepřítele, Unie se odhodlala k velkému kroku a ukryla celou válečnou pokladnici Unie na neznámé místo. A právě tato pokladnice, která obsahovala většinu cenných artefaktů z USA se stala hlavním tématem diskuzí a příprav k poslednímu střetu. A k němu došlo po Orleánské konferenci, kde se strany dohodly na požívání konvečních zbraní a metod. Kupodivu taková dohoda nezklidnila situaci, ale naopak rozdmýchala válečné usilí. Konfederace se odhodlala k velkým expanzím na sever a dobyla všechna severní města,ale zároveň opustila důležité pozice na jihu, které padly do rukou Unie.
Válečné úsilí vyčerpávalo již celou zemi, a proto konečně došlo k mírové dohodě. Než se tak ale stalo, zaútočily armády PP na skryté složky armád NE!, které ukrývaly již zmíněné poklady nedaleko San Francisca. Bitva byla zuřivá, ale na jejím konci bylo nastolení míru a také nešťastná ztráta všech amerických pokladů. Tím skončila válka superhrdinů a jejím vítězem byla druhá část Unie, tým Pú, který po ztrátách NE! získal velkou část dobytých měst.
Tímto aktem skončila bitva o Ameriku,během níž jsme objevili i zajímavý přístroj, který dokáže změnit minulost. Proto jsme prozkoumali minulost našeho nepřítele, jehož identitu jsme zjistili předchozí den, a zjistili, že pokud změníme jeho život, změníme i součastnost. Proto každý tým sehrál divadelní scénku, ve které pomocí přístroje změnil minulost. Změna času byla oznámena ohňostrojem a my jsme se konečně mohli věnovat opravdové uvolněné zábavě. Špekáčky se pěkně opékaly, vtípek střídal vtípek a sem tam se nám povedla i nějaká ta písnička. Na závěr jsme se dozvěděli, že tábor byl vlastně príma, ale příště by to chtělo lepší polštáře.
S touto peckou na závěr se s Vámi loučíme a doufáme, že se znovu potkáme příští rok o prázdninách v Loutí!
David