Den 4. od Milana

05.07.2017 12:05

Dnes nás hned po snídani, ještě celé rozespalé, hned při příchodu k počítačové učebně zastihla překvapivá událost. Pět pirátů z našich řad bylo námořním úřadem Jejího Veličenstva obviněno z pirátství a loupeže a na jejich hlavy byly vypsány odměny od 1500 až do 1800 liber. Na palubě chvíli panoval zmatek – všichni čekali, kdy se objeví úředníci, kteří by někoho zatkli. Pár pirátů se dokonce odvážilo zradit své kamarády a chtěli je sami úřadům předat. Nakonec nám však naši kapitáni vysvětlili situaci – tedy, že na hlavu každého správného piráta je vypsaná odměna (čím vyšší, tím lepší) a že kdo zradí vlastní řady a někoho udá, bude přehozen přes palubu.

            Zbytek dopoledne proběhl v klidném duchu. Odpoledne jsme ale vyslechli zprávu, která nejspíš podstatně ovlivní naše další směřování s pirátskou posádkou. Dozvěděli jsme se totiž, že Španělé vyslali galonu, která má za úkol vybrat ve španělských koloniích daně a poté je odvézt zpět do Španělska. Skvělá příležitost pro piráty k získání nějakého lupu, co říkáte? Měli jsme ale menší potíž – nevěděli jsme, kudy má galeona plout a kde ji tedy máme přepadnout. Naštěstí v našem okolí přebývá několik pirátských kapitánů, v jejichž denících byla trasa galony zaznamenána.

            Na nás tedy nezbývalo nic jiného, než tyhle kapitány navštívit a pokusit se z nich části jejich deníků vymámit. Samozřejmě ne vždy to ale bylo úplně zadarmo (vlastně nikdy). Dobrodružství začalo hned při rozdělování do výzvědných skupinek, kdy si týmy (nevědomky) navzájem vyměnily svoje členy (na což se až do konce hry nepřišlo).

            To pravé ale samozřejmě začalo až u samotných pirátů. Po absolvování dlouhých cest po loukách a lesích jsme dorazili ke kapitánským doupatům, kde nás čekaly úkoly, které kapitáni za poskytnutí informací chtěli. Zapeklité bylo i to, že každý z týmu musel plnit jen jeden úkol, tedy, že každý úkol musel plnit někdo jiný. První (v pořadí, jak kapitány navštívil náš tým) bylo hraní triád (hledání trojic karet, které odpovídají určitým pravidlům). Nejdříve jsme zjistili, že půlka týmu triády vůbec nezná, ale nakonec s vydatnou pomocí jsme přeci jen vyhráli. Pak následovaly piškvorky. Po tuhém boji jsme ale nakonec na čtvrtý pokus zvítězili. Štěstí jsme měli i ve lhářových kostkách, kde mohli hrát dva z týmu – a to hned na první pokus. Složit hlavolam tak, aby auto nemohlo opustit prostor označený domy, nebylo složité. V prší (na které se Ondra těšil celou cestu a nikdo nevěřil, že ho jeden z kapitánů opravdu bude hrát) jsme sice dosáhli tří vítězných zápasů až při skóre 5:3, ale vyhrané body soupeře se naštěstí nepočítaly. Nakonec při hraní speciální pirátské karetní hry jsme nabídli Davidovi do sázky tři palačinky od svačiny, což ho nejspíš dost nemotivovalo, každopádně po naší výhře (ke které nám ale trochu poradil), mu stačilo palačinky jen jeden a půl.

            U každého kapitána jsme sice dostali část deníku, ta ale byla zašifrovaná. Někde stačilo přijít na to, že tvary z příborů reprezentují římské číslice (I,V,X), jinde zase šipky označovaly směr, kam máme táhnout tužkou, abychom napsali správné písmeno. Zapeklitější byly šifry, kde písmena byla tvořena z čar, které chyběly v mřížce, nebo kdy byla zpráva zašifrovaná v Morseovce, ta se ale tvářila jako malá a velká okénka v obrázcích lodí.

            Nakonec ale všichni vyluštili všechno a správně jsme se tak dozvěděli šest měst, kudy španělská galeona se zlatem vlastně popluje. Nezbývá dodat než „Těšte se…“.